STÁLE HLEDÁME DŮVODY, PROČ TO NEJDE aneb moje poznatky po 15 letech intenzivního lektorování
STÁLE HLEDÁME DŮVODY, PROČ TO NEJDE aneb moje poznatky po 15 letech intenzivního lektorování
KDO? No přece MY - UČITELÉ!
PROČ? PROTOŽE:
1. POŘÁD nevíme, co máme učit (možná jsme si nepřečetli osnovy - rozuměj RVP, který je v platnosti POUHÝCH 10 let; neznáme Standardy základního vzdělání - platné taky už několik let…).
MOJE VYSVĚTLENÍ: RVP je příliš obecný, některé výstupy jsou málo konkrétní, učivo je jen doporučené. Pro nás je závazné ŠVP (které z RVP sice vychází), ale záleží na tom, jak si ho školy nastavily. Vzhledem k tomu, že se vše tvořilo v poklusu, na koleně, bez jakékoli odborné podpory, výsledek je jaký je. Za ta léta, co RVP funguje - nefunguje, už měly být sporné výstupy dávno konkretizovány a RVP přepracován tak, aby mu učitelé rozuměli, aby nebylo pochyb, co učit.
Doložím na příkladu: Pravopisný výstup pro 1. období:
- odůvodňuje a píše správně: i/y po tvrdých a měkkých souhláskách i po obojetných souhláskách ve vyjmenovaných slovech; dě, tě, ně, ú/ů, bě, pě, vě, mě - mimo morfologický šev; velká písmena na začátku věty a v typických případech vlastních jmen osob, zvířat a místních pojmenování
Ve výstupu je přesně vyjmenováno učivo, které žák odůvodňuje a píše správně. Tzn., že by nemělo být pochyb o tom, co patří mezi „základní pravopisné učivo“ do konce 3. ročníku a co tedy žák „odůvodňuje a píše správně.“
Př. Pravopisné výstupy pro 2. období:
- píše správně i/y ve slovech po obojetných souhláskách
- zvládá základní příklady syntaktického pravopisu
Zde už nejsou uvedeny konkrétní pravopisné jevy a výstupy jsou formulovány velmi obecně, navíc výstup neříká vůbec nic o pravopisu morfologickém (o koncovkách podstatných a přídavných jmen – o tom se píše pouze v odstavci UČIVO). Asi proto učitelé v 99% - „pro jistotu“ učí všechny jevy, které se učily podle starých osnov. I když doporučené učivo v RVP, ukázkové osnovy vydány MŠMT v únoru 2011!!! a hlavně Standardy základního vzdělání na konci 5. ročníku hovoří jasně.
http://www.vuppraha.cz/wp-content/uploads/2011/03/Doporucene-ucebni-osnovy-predmetu-CJL-AJ-a-M-pro-zakladni-skolu.pdf
2. POŘÁD tvrdíme, že "to tam je…" (rozuměj TO = učivo, TAM = neznámo kde, asi v učebnicích a asi v našich ŠVP).
MOJE VYSVĚTLENÍ: Učebnice píše kdekdo. Vydává se jich velké množství. My učitelé jsme byli zvyklí, že učebnice garantovala správný a přiměřený obsah učiva, což dnes bohužel neplatí. Často také mají „nové učebnice“ pouze novou obálku a pár kosmetických změn, ale obsah zůstal stejný jako před 20-30 lety, tedy jsou zpracovány podle starých osnov, takže „to tam opravdu být může.“
3. POŘÁD naříkáme, že šílené množství informací v učebnicích nezvládáme ani probrat a na nějaké smysluplné aktivity nemáme absolutně čas.
MOJE VYSVĚTLENÍ: Souvisí s bodem 1 a 2.
4. POŘÁD na seminářích obdivujeme NOVÉ METODY (jenom já je předvádím více jak 10 roků a většina z nich existovala už v minulém století!) Přesto POŘÁD MÁLO Z NICH aplikujeme ve své výuce.
MOJE VYSVĚTLENÍ: Nemám vysvětlení, opravdu nevím, proč uvedení čehokoli funkčního do praxe je tak obtížné. Ani na VŠ se metodám výuky asi nevěnuje dostatečná pozornost. Budu se na seminářích pokoušet zas a znova vás přesvědčit o tom, že bez některých metod se DNES UŽ NA 1. STUPNI OPRAVDU NEOBEJDEME!
5. POŘÁD (nebo už hodně dlouho) je naší (i ministerskou) prioritou ČTENÁŘSKÁ GRAMOTNOST, ale ve finále ani nepoznáme, jestli je v učebnici nějaký úkol ke čtení s porozuměním, nevíme, jak by měl vlastně vypadat.
MOJE VYSVĚTLENÍ: Nikdo nás to nikdy neučil, v klasických učebnicích je vhodných úkolů velmi málo a pod prací s textem si většina z nás bohužel stále představuje hlavně frontálně pokládané zjišťovací otázky k textu: Kolik má kočka nohou, jakou má srst… Opět souvisí s neznalostí metod - viz výš.
6. POŘÁD se vymlouváme na přijímačky všeho druhu, že TO TAM bude.
MOJE VYSVĚTLENÍ: Dřív byly přijímačky opravdu strašákem pro učitele, kteří veškerou odpovědnost za připravenost žáků vzali na sebe. Co se týká obsahu přijímaček, dnes by úkoly měly přesně korespondovat s výstupy, tzn., že by mělo být zkoušeno jen to učivo, které je v osnovách, resp. ve Standardech ZŠ. Většina testů vychází právě z práce s textem. Dost často žáci neuspějí v úkolech k porozumění textu, protože do nich celá léta „hustíme“ pravopis a mluvnici na úkor již zmíněné čtenářské gramotnosti.
7. POŘÁD se něčeho a někoho bojíme. Nedávno jsme v rámci semináře zkoumali, ČEHO SE BOJÍME, neboli co nám brání učit, jen to, co máme a stále „obtěžujeme“ žáky nesmyslným učivem, které do daného ročníku vůbec nepatří… Bojíme se prý žáků, rodičů, prarodičů, vedení školy, kolegyň a kolegů, kteří NAŠE žáky přebírají, středních škol, inspekce, vedení obce...
MOJE VYSVĚTLENÍ: Učitelé se bojí, protože jsou nejistí. Příprava na fakultě jim většinou neposkytla dostatek praktických námětů jak učit, jak si poradit s nekázní žáků, jak argumentovat rodičům apod. Navíc učitelé nemají nikde zastání, přebírají téměř veškerou zodpovědnost za rodiče a rodiče automaticky očekávají, že učitel musí všechno a oni nemusí nic.
8. POŘÁD si kladu otázku - když se tolik bojíme - JAK JE TEDY MOŽNÉ, ŽE SE NEBOJÍME UČIT TO, CO DÁVNO V OSNOVÁCH NENÍ A NEBOJÍME SE NEUČIT TO, CO V OSNOVÁCH JE (např. smysluplnou komunikační výchovu, efektivní práci s textem…)???
MOJE VYSVĚTLENÍ: Souvisí to s obsahem učebnic a s body výše.
9. POŘÁD nakupujeme další a další učebnice a HLAVNĚ moře pracovních sešitů, i když víme, že tím žáky „odsuzujeme“ k bezduchému vyplňování milionu kolonek a můžeme zapomenout na jakékoli aktivity, činnosti, zážitky, bez kterých se žák mladšího školního věku nic nenaučí. Jo a taky pořád k tomu všemu na každý den ještě pár listů nakopírujeme odjinud, aby náhodou děti o něco nepřišly. Že to dohromady nedává žádný smysl a že děti pro jeden papír nevědí, co bylo na druhém, nikoho nezajímá. O vyhozených penězích za kopírování ani nemluvě.
MOJE VYSVĚTLENÍ: Zvyk je železná košile a navíc, když žáci píší, doplňují, tak moc nezlobí. Když neznáme metody kritického myšlení, kooperativní výuky, dramatické výchovy a OSV aj. metody efektivního učení, vlastně nám ani nic jiného nezbývá.
10. POŘÁD nepoznáme, že některé učebnice (hlavně naukových předmětů) předkládají dětem závratnou sumu vědeckých informací, které a) nejsou v osnovách a b) dítě mladšího školního věku jim nemůže vůbec rozumět. A co je nejhorší - POŘÁD po dětech všechny ty informace chceme přepapouškovat, ideálně v písemce, ať to stojí, co to stojí! Shodou okolností jsme nedávno na semináři řešili drzého rodiče, kterému se nelíbilo, že jeho DRUHÁČEK dostal PĚTKU!!! Z PÍSEMKY Z PRVOUKY!!!
MOJE VYSVĚTLENÍ: Souvisí opět s obsahem učebnic a také s tím, že neumíme pracovat s cíli, nemáme je v osnovách správně formulovány, nevíme, jak učivo rozplánovat. Stejně jako neznáme způsoby a možnosti ověřování učiva a hodnocení. To nás nikdo nenaučil a neučí doteď.
11. POŘÁD se naštěstí najde HODNĚ takových učitelů, kteří učí fantasticky, dovedou děti zaujmout i naučit, dále se vzdělávají a hlavně přemýšlejí o tom, CO UČIT, JAK UČIT a PROČ TO UČIT.
Velmi si vážím VŠECH UČITELŮ, kteří se chtějí ve svém volném čase vzdělávat. Vždy je mým záměrem, aby byl seminář pro každého maximálně přínosný. Proto také sleduji, jaké dopady má další vzdělávání z dlouhodobého hlediska a snažím se plánovat témata tak, abych alespoň trošku přispěla svou troškou do mlýna.
Kvůli Vám, VÁŽENÍ KOLEGOVÉ (rozuměj muže i ženy - těch je mnohonásobně více), se budu stále snažit nejen v rámci seminářů, ale hlavně ve svých učebnicích a metodikách hledat a ukazovat CESTY, JAK BY TO MOHLO JÍT, budu se od vás inspirovat a učit, bude mi ctí se s vámi i nadále potkávat…